DAZED KOREA duben
Jemné sluneční světlo. Přichází jaro. Nebo alespoň přijde, říkal jsem si optimisticky. A právě tehdy tam byl Felix — dnes obzvlášť zářivý, jako květ, který rozkvetl dřív než samotné roční období.
Felix: „Dneska… hm, byl jsem z toho trochu zmatený. Touhle dobou už bývá postupně tepleji nebo dokonce horko. Ale dneska bylo překvapivě chladno. Přemýšlel jsem při focení, jestli je ještě zima, nebo už trochu jaro. Ale myslím, že to byla dobrá kombinace. Snažil jsem se vyjádřit atmosféru dne i ročního období.“
Za oknem stál magnóliový strom, jehož poupata ještě nebyla úplně rozvitá. Kvůli dnešnímu programu si Felix obarvil vlasy na stříbrno-zlatou a podle konceptu se schválně neusmíval. Už od toho momentu byl ten den jiný než obvykle. Pomalu se stmívalo — bylo cítit, že je nedělní odpoledne na začátku jara. Všichni si to znovu uvědomili. Brzké jaro, neděle, odpoledne a Felix.
Felix: „Čas uběhl. Na začátku roku jsem měl takový pocit. Už od ledna a února mi připadalo, že čas letí, a z dálky jsem sledoval, jak se členové nechávají upravit – vlasy, make-up. Každý se trochu změnil. Každá tvář jiná. Asi jsme dozráli. Víme, kolik vzpomínek jsme spolu nasbírali — už jsme osmým rokem spolu, a říkal jsem si, že jsme to zvládli dobře.“
Otázka: A co se nejvíc změnilo u tebe, Felixi?
Felix: „Jak vypadám, jak přemýšlím, jak se chovám… a co chci?“
Otázka: Takže všechno.
Felix: „Ano, všechno. Ale co zůstalo, je touha být dál se STAY. A pořád je spousta věcí, které chci dělat s členy. Tyhle pocity zůstaly, ale moje osobní cíle a sny se změnily.“
Otázka: Jsou jasnější?
Felix: „Ah! Ano. Jsou jasnější a víc si je hlídám. Teď pracuju na hudbě. Dřív jsem to moc nedělal. Dělal jsem, ale když jsem nevěděl, co chci, tak ne. Neměl jsem jasno v tom, jakou hudbu chci dělat nebo co by se fanouškům líbilo. Ale teď si postupně nacházím svůj styl. Dokonce jsem něco dal i na Instagram stories — a znovu mě to baví. Jsem do toho úplně ponořený. Učím se znovu úplně všechno, i jak zapojit mikrofon. Nikdy jsem to moc neříkal, ale mám rád EDM. Od patnácti do osmnácti jsem ho hodně poslouchal. Bylo to takové rebelské období (smích). Ale teď mám pocit, že se EDM znovu hodí k tomu, kým jsem dnes. Zkouším ho kombinovat s jinými žánry, přidávat k němu něco dalšího. Vznikl ve mně takový „cit“. Když pracuju, uvědomuju si, že ten můj cit je teď jiný než dřív. A je to zábava. Působí živě.“
Otázka: Teď máš dobrou energii. Vypadá to, že sis ji dobře nasbíral.
Felix: „Opravdu? Víš, jak jsme si na střední říkali — pojďme dělat hudbu, založme kapelu. Takový ten pocit mládí. Ten teď znovu cítím. A je to nové. Proč to působí tak nově, když jsem to už někdy zažil? Jako bych znovu omládl.“
Otázka: Mluví, jako by bylo všechno nové.
Felix: „Mám hodně nové inspirace. Potkávám producenty, nové umělce a různé lidi. A tím se moje myšlení hodně změnilo. Díky přátelům kolem sebe znovu objevujem hlubší lásku k hudbě.“
Otázka: Co máš teď radši — poslouchat hudbu, nebo ji sdílet?
Felix: „To je opravdu dobrá otázka… (krátká pauza) Myslím, že sdílení je teď zábavnější. Poslouchat je samozřejmě skvělé, ale když teď tvořím, baví mě to ukazovat ostatním. Když to někomu pustím, něco se dozvím. Díky zpětné vazbě mám větší jistotu ve své hudbě. A to se mi líbí.“
Celý den jsme byli v domě s malou zahradou. V pozadí hrála pomalá hudba a Felix pomalu zavíral a otevíral oči. Bylo vidět každé vlákno jeho řas. Během focení jsem měl pocit, jako bychom se náhle sblížili. Možná to byl jen klam. Oslava blízkosti. Dnešní outfit z kolekce Louis Vuitton jaro/léto 2026 byl o domově, svobodě a kreativitě.
Felix: „Každý to má jinak, ale když myslím na domov, je to místo, kde jsou lidé, se kterými je mi dobře. Kde si rozumíme, kde jsme šťastní. Pokud takové místo existuje, to je domov. Takže když jsem s těmi lidmi — THIS IS OUR HOUSE. V poslední době mi jako domov připadá studio, kde pracuju s kamarády.“
Značka Louis Vuitton je pro Felixe také dalším „domovem“. Jeho vztah s uměleckým ředitelem Nicolasem Ghesquièrem působí stejně.
Felix: „S Nicolasem jsme pořád v kontaktu. Píšeme si, voláme si, i když máme často jiný čas. Věřím jeho citu pro módu a umění. Vždycky se ptám — co to je, proč to udělal, jak to vytvořil. Beru ho jako učitele, od kterého se chci učit.“
To, že si rozumí s jinými umělci, je jen jeden z důkazů, kým Felix je. Protože i on je umělec.
Felix: „On dělá módu a já hudbu, ale umění je jako strom s větvemi, které všechno propojují. Může se zdát, že to spolu nesouvisí, ale umění nese hluboké emoce a příběhy. Ne každý to musí pochopit, ale i tak to může vyslechnout. Myslím, že právě to je důležité…“ (na chvíli se zamyslí) „Ano. Asi je to o tom, že si navzájem nasloucháme. Díky tomu vzniká spojení. Já rád naslouchám, ale Nicolas to umí ještě lépe. Dává hodně lásky a často mě překvapuje. Jednou jsme byli nakupovat v Japonsku a koupil mi vintage oblečení jako dárek. Uvědomil jsem si, že mě bere jako blízkého přítele. Bylo to docela drahé… ale byl jsem opravdu vděčný. Je skvělý.“
Otázka: A co by chtěl, aby lidé poslouchali od něj?
Felix: „Poslední dobou si myslím, že není potřeba přemýšlet nad texty až moc do hloubky. Stačí, když jsou pohodové a zábavné. Mám rád hluboké věci, ale někdy v nich žádný hluboký význam není.“
Ozve se přesně načasovaný potlesk.
Felix: „Přesně! Není nutné být pořád vážný. Prostě psát podle pocitu a vyprávět příběh. Chtěl bych, aby lidé během těch tří minut hudby viděli nějakou scénu, cítili emoci a hlavně se bavili.“
Otázka: Medituješ často?
Felix: „Nemedituju často. Myslím, že i to, že si v klidu dáš jídlo, je meditace. Mít čas sám pro sebe. A! Pro mě je meditace jíst gomtang. Není to těžké jídlo, má kolagen, je dobré pro tělo. A můžeš se u toho v klidu zklidnit. Když piješ horký vývar, cítíš klid.“
Zeptal jsem se, jak si udržuje svůj klidný výraz a jemný úsměv. Felix se usmál — nejvíc, když mluvil o nejmladším členovi.
Felix: „Jeongin. Mluvím s ním často. Jako starší bratr ho hodně sleduju a chci, aby byl šťastný. Kluci si většinou věci řeší sami, ale on je trochu jiný. Nedává to moc najevo, ale když ho sleduješ delší dobu, poznáš to. Takže mu dávám hezké dárky, dělám si s ním legraci nebo s ním mluvím vážně. Jsme si blízcí. Je čistý… jako květ. Jako by mu z hlavy mohl vyrůst květ.“
I dnešní Felix byl jako květ. Obklopený šperky Louis Vuitton řekl:
Felix: „Upřímně, ani takové věci mě moc nemění. Ale mám rád jednoduché, čisté věci — jsou nadčasové. Je těžké najít něco, co vydrží dlouho. A Louis Vuitton má svůj jedinečný styl. Jejich šperky jsou opravdu krásné.“
A co je pro něj nadčasové?
Felix: „Těžká otázka… ale láska STAY. Ta je nadčasová. Opravdu jsem ji zažil a cítil dlouho.“
Proto na fanoušky myslí i při tvorbě hudby.
Felix: „Když tvořím, myslím na to, co si fanoušci představí pod EDM. Možná je to překvapí…“
Ale možná právě to je role umělce — vytvářet nové, nečekané spojení. Pro fanoušky to může být zvláštní, ale krásný dárek.
Znovu se učí zapojit mikrofon, znovu objevuje hudbu, má kolem sebe lidi, se kterými může mluvit, má svůj „domov“, kde tvoří — a neustále se směje. Jaro tohoto roku je radostné právě proto.
Pro Felixe dnes „pure joy“ nepotřebuje vysvětlení.
Felix: „Teď mě nejvíc baví dělat hudbu. A… gomtang!“
Text: Terka| © 2026
Komentáře
Okomentovat