Od jeho posledního zápisku v deníku po písně, které napsal, je všechno u Seungmina promyšlené.
Seungmin má disciplínu, která v průmyslu posedlém spektákly často zůstává nepovšimnuta. Jako vokalista Stray Kids není cizí stadionovým jásotům ani streamovacím rekordům. Ale když se podíváte hlouběji za jeho vystoupení, objevíte umělce, který neustále pracuje na svém řemesle – ne proto, aby zapůsobil, ale aby vyjádřil sám sebe.
V mnoha ohledech Seungmin – nově jmenovaný ambasadorem značky Burberry – vyniká právě tím, že se odmítá držet běžného idolkého scénáře. Neběhá za trendy ani se nepřetváří s každým comebackem. Místo toho se soustředí na zdokonalování svého hlasu, prohlubování vyjádření a budování stabilní kariéry. Je to druh ambice založený na vytrvalosti – a v dnešním hyperrychlém průmyslu ho to odlišuje.
Teď, po několika letech zkušeností a s rostoucí fanouškovskou základnou, vstupuje do nové kapitoly. Co to znamená zpívat z vlastní zkušenosti? Žít s úmyslem? Seungmin nám otevřeně promluvil o vývoji svého hlasu, filozofiích, které ho vedou, a o tom, proč může být jeho největší síla právě v tom, že zůstává nohama na zemi.
Jak probíhalo dnešní focení? Počasí nebylo úplně ideální.
Seungmin (SM): Bál jsem se, protože hodně pršelo, když jsme začínali, ale dnešní focení bylo jako osud! Počasí se během dne úžasně vyjasnilo. Moc se mi líbila lokace, kde jsme fotili. Poslední dobou mám jako tapetu na telefonu právě tento typ scenérie. [ukazuje telefon] Je to fotka krav pasoucích se u Alp. Přemýšlel jsem, jak by bylo fajn ležet celý den v takovém otevřeném prostoru, sledovat zvířata a mít u sebe plechovku piva. A dnes se mi před očima rozprostřela ta samá scenérie, kterou miluju – panoramaticky, bylo to úžasné. Navíc možnost dělat to s Burberry tomu dodala ještě víc na kráse. Miluju jejich outdoor oblečení, obzvlášť trenčkot. Popravdě, první luxusní věc, kterou jsem si koupil po debutu, byla peněženka od Burberry.
Jsi hlavní vokalista Stray Kids. Když se podíváme na tvou dosavadní práci, z písní vyzařuje upřímnost. Slyšel jsem, že od debutu bereš vokální lekce. Na čem teď pracuješ?
SM: Mám říct, že jsem si za lekce na začátku platil? Když jsem měl před sebou text, dokonce jsem si značil, kde nadechnout, jak zpívat jednotlivé části a jaké emoce tam vyjádřit. Tak mě to učili a tak jsem cvičil. Dnes místo toho, abych si vedl takové záznamy, se snažím píseň interpretovat po svém, na základě životních zkušeností. Mám radost, když mi někdo řekne „je na tobě něco jiného“ spíš než jen „zpíváš dobře“.
Jaký je tvůj vokální styl?
SM: Možná to zní abstraktně, ale teď se snažím o toto: chci mít pocit, že házím po hladině jezero kamínek – tou písní. Chci, aby se vlnky šířily až do konce písně. Doufám, že jemné vlnky dorazí k posluchačům přesně tak, jak jsou. Proto se snažím být svobodnější ve vyjadřování emocí než dřív. Když jsem smutný, pláču. Když jsem naštvaný, ukážu to. Dřív jsem byl spíš typ, který všechno drží v sobě. Když vidím, že to fanoušci vnímají, myslím, že tyto změny se postupně projevují i v mém zpěvu.
Jak moc k tomu, aby byl někdo dobrý zpěvák, přispívá talent a jak moc úsilí?
SM: Věřím, že je to 10 procent talent a 90 procent úsilí. Čím víc času ubíhá, tím víc si uvědomuju, jak moc je zpěvákův přístup spojený s tím, jak zpívá. Když zpívám bez přemýšlení, posluchač taky necítí nic.
Takže to je tvůj přístup teď: 10 procent talent a 90 procent úsilí?
SM: Přidal bych trochu víc. [smích] Skoro jako 5 procent talent a 95 procent úsilí. Hned poznám, když vynechám den cvičení. Když jsem se připojil ke kapele, ani jsem nebyl hlavní vokalista. Jako malý kluk si nepamatuju, že bych zpíval před lidmi. Většina známých zpěváků má příběhy, že byli od malička výjimeční, chodili na konkurzy nebo vynikali na školních talent show. Ale já jsem jen miloval poslouchat hudbu a snažil jsem se, protože mě to bavilo. Tak jsem se dostal až sem. Při poslechu Muse jsem snil o zpívání v kapele a od Kim Dong Ryula jsem se naučil, co znamená, když píseň opravdu zasáhne srdce. Krásné je, že při cvičení je hrdost, když narazíte na stěnu a překonáte ji. V živých vystoupeních se vždy nedá dosáhnout perfektního výsledku, ale cvičením zvyšujete šanci na úspěch.
Muse a Kim Dong Ryul – to je pěkně analogové!
SM: Jsem vlastně dost pomalý. Nemám TikTok a ani moc nesleduju YouTube Shorts. Staré věci mám radši než nové. Svět se podle mě hýbe příliš rychle. Žijeme v době, kdy se dá něco vytvořit snadno, aniž by člověk vložil srdce. Překlad může udělat AI během okamžiku. Je to efektivní, ale já hledám autenticitu. Proto mi často říkají, že jsem „stará duše“. Co nadělám? Jen mi tak vyhovuje.
Proto si taky vedeš deník, že?
SM: Je to zvyk. Poslední dobou si do deníku zapisuju své emoce. I když je obsah maličký, když si ho pak přečtu, vzpomínky se vrátí živě a je to moc užitečné. Mohl bych použít Notes v telefonu, ale trvám na papíru a peru. Psát deník je příležitost zamyslet se a podívat do svého nitra, i kdyby to mělo být jen pět minut večer, nebo když napíšu, že „nechci psát, chci jen spát“.
Můžeme slyšet jednu větu z včerejšího zápisku?
SM: Je tam napsáno: „Zítřek je velmi důležitý den a já jsem teď tak unavený, ale držím pero a píšu.“ Opravdu píšu, co mi přijde na mysl. [smích]
Co momentálně posloucháš?
SM: Když se mi nějaká píseň zalíbí, poslouchám ji dokola, dokud se neomrzí, nebo spíš dokud nevyprchá emoce. Playlist mám proto vždy krátký a výstižný. Teď už přes týden poslouchám „Twilight Zone“ od Ariany Grande. Nejsem moc imaginativní typ. Můj MBTI je S (Sensing), ne N (Intuition). Přesto mě tahle píseň inspiruje a je úžasná.
Jsi typ, který hledá stabilitu, že?
SM: Nejsem dobrý v zvládání úzkosti. Stabilita je nejlepší! Ať už baseball nebo zpěv, neunavuje mě to a pořád pokračuju. Stejné to je s lidmi. Jakmile se s někým spojím, chci vztah udržet až do konce. Moji nejbližší přátelé jsou pořád ti, které znám od základky, přes střední až po vysokou. Bez loajality jsem nic.
Každý má tričko od kapely, kterou miloval od mládí. Jaká píseň by tě podle tebe provázela životem?
SM: Myslím, že „As We Are“, kterou jsem napsal. Vyjadřuje nejlépe mé dvacáté roky. Mohu vybrat jinou píseň, ale tahle pro mě hodně znamená. Upřímně, psaní textů bylo těžké. Bylo náročné odhalit části sebe, které jsem chtěl, aby byly vidět, ale zároveň jsem je nechtěl přiznat. Tak moc mě reprezentuje. I videoklip je částečně založený na mém životě.
Úvodní slova písně „Snažil jsem se ze všech sil / Běžel, jen hledíc před sebe / Ale zakopl a skončil pozadu / Proč se to stává jen mně“ naznačují, že chceš být viděn, i když to nepřiznáš.
SM: Každý má tyto pocity, ne? Slova, která jsou těžká vyslovit, emoce, co držíme uvnitř, příběhy známé jen nám. Upřímně jsem své myšlenky vložil do textů. Možná jsem myslel, že je to můj způsob dospívání, ale sebral jsem odvahu. Chtěl jsem říct: „Myslel jsem na to samé, co vy, a vy přemýšlíte stejně jako já.“ Možná to někomu poskytne útěchu.
Myslíš, že hudba je součástí každodenního života a každodenní život je hudba, nebo existuje opravdový život mimo pódium?
SM: Chci vyjadřovat své pocity vůči hudbě i mimo pódium upřímně na pódiu. I když se to netýká hudby, věřím, že život, který miluju, zesiluje mé pocity vůči hudbě. Nechci žít život oddělený od své hudby. Zpěvák Seungmin je přece ten, kdo je Seungmin.
Photographer: Kim Heejune
Stylist: Jeong Yoon Ki, Song Hyunsoo
Interview: Anna Son
Editor: Yoon Hye Young
Makeup: Ahn Seong Hee
Hair: Lee Il Joong
Set Design: Kwon Do Hyung
Assistant: Jang Hye Rin
Design: Han Sang Young
Komentáře
Okomentovat