Jaké jsou v poslední době tvoje emoce a mentální nastavení?
Han: V těchto dnech se cítím uvolněně, ale zároveň cítím větší míru odpovědnosti. Přesto z těchto emocí nemám negativní energii. Řekl bych, že se znovu pozitivním způsobem dostávám ze své ulity.
Jaké jsou charakteristiky a kouzlo skladby „Lose My Breath“? Určitě očekáváte umístění v Billboard žebříčku, že?
Stray Kids mají silný a návykový image. „Lose My Breath“ ukazuje jinou stránku Stray Kids. Vždy doufáme v dobrý výsledek, ale trochu se obávám, že posluchačům může nový vibe připadat neznámý. Ať už výsledek dopadne jakkoli, přijmeme ho pokorně a budeme pracovat na tom, co nám chybí.
Posloucháš často jiné skladby, abys sledoval trendy?
Jako skladatel nemohu trendy ignorovat. Přesto nejsem typ člověka, který by je dokázal dobře následovat. Osobně mám rád hudbu s výrazným prvkem nebo riffem, který mě hned zaujme. Také rád poslouchám kapelovou hudbu.
Kromě písní vydávají Stray Kids i hudební obsah jako SKZ-RECORD nebo SKZ-PLAYER. Protože se na nich aktivně podílíš, zajímalo mě, jaký je tvůj pracovní styl.
Jsou chvíle, kdy mě inspirace zasahuje neustále, a pak jsou období, kdy chodím do studia každý den. I když to nemusí vždy vést k dobré písni, užívám si celý proces, ať už je výsledek jakýkoli. Je to také skvělý pocit žít život, o kterém jsem snil od dětství. Moje osobní tvorba je mým koníčkem i štěstím. Někdy se do ní až příliš ponořím, ale většinou si ji užívám. Stručně řečeno – ke své hudbě přistupuji uvolněně. Když se mi ve studiu nedaří, prostě si zahraju na kytaru nebo uklidím studio.
Co tě v hudbě nejvíc zaměstnává nebo znepokojuje?
V poslední době cítím a přemýšlím nad tím, že hudba není jednoduchá. Čím víc na ní pracuji, tím těžší se stává. Trávím hodně času přemýšlením, jak tento „hlavolam“ vyřešit. Protože naši hudbu teď poslouchá víc lidí, chci ukázat svůj potenciál a tvořit skladby, které budou působivé a uznávané všemi. Moje touha roste a skládání písní je tím pádem těžší. Přesto pevně věřím, že když si vyčistím hlavu a naplním ji novými nápady, dokážu se znovu vrátit na správnou cestu.
Tvé dětství a zážitky z něj tě silně ovlivnily jako tvůrce. Jako trainee v K-popové agentuře sis pravděpodobně budoval vlastní vkus. Jaké bylo tvoje dětství a jak se tvůj hudební vkus formoval?
Byl jsem obyčejnější, než si lidé myslí. Poslouchal jsem populární hudbu, K-pop i hip-hop. Hudbu jsem začal brát vážně až jako trainee, kdy jsem začal objevovat různé žánry, včetně kapelové hudby a popu. V dětství jsem měl rád populární písně a neměl jsem žádný konkrétní hudební vkus. Když o tom teď přemýšlím, písně, které milovali i ostatní, se staly mým vkusem – a ten mě dodnes ovlivňuje při skládání.
Mění se tvůj přístup, když rapuješ nebo zpíváš? Není trochu nefér, že jsi producent, hlavní rapper i zpěvák? Jako vokalista jsi úžasný.
Můj základní přístup je: „prostě buď dobrý“. Chci být lepší, aby si lidé při poslechu mého zpěvu řekli: „wow, on je opravdu dobrý.“ Opravdu nechci působit špatně jako zpěvák. Vokalizace pro rap a zpěv je trochu odlišná. Když musím dělat obojí, musím být hodně opatrný, a to mě znervózňuje. Dělám to už roky, takže jsem si na to víc zvykl. Děkuju, že říkáš, že jsem dobrý vokalista (směje se). Momentálně mě baví měnit hlas pro každou píseň a vytvářet tak svůj vlastní styl.
Jaké máš koníčky kromě hudby?
Nemám žádný zvláštní koníček kromě hudby. Protože je hudba mým koníčkem, nedokážu se skrze ni zbavit stresu. Nechci dělat nic aktivního a nebaví mě se s lidmi scházet. Když se s někým potkám, většinou mluvím o hudbě a sdílím svou tvorbu. Kvůli tomu je pro mě čím dál těžší se k někomu přiblížit. No… vlastně přemýšlím, co ostatní lidé považují za koníček (směje se).
Existuje někdo, komu závidíš talent, i když sám talentovaný jsi?
Závidím lidem, kteří jsou zruční ve hře na nástroje nebo v práci se stroji. Vážím si jich, protože vím, jak těžké to je. Proto se pořád snažím a zkouším nové věci v naději, že se jim jednou budu moci přiblížit.
Jako zpěvák, který debutoval před 7 lety – jaká je nejdůležitější lekce, kterou ses naučil?
Nejvíc mi utkvěla věta: „Zkus to, než se rozhodneš, že to nejde.“ Kdykoli jsem jako trainee chtěl vzdát, členové mě povzbuzovali a já se snažil vydržet. Poté, co jsem překonal něco, co se zdálo nemožné, tato věta ve mně stále rezonuje.
Co se ti vybaví, když přemýšlíš o šťastném okamžiku? Může to být i něco jednoduchého.
Moje šťastné chvíle jsou: vstát brzy a dát si snídani, objednat si kávu a něco sladkého, jít na procházku a poslouchat hudbu, dát si oběd a pracovat na písních ve studiu, volat členům a přátelům a stěžovat si na těžkosti při skládání, vrátit se k práci, dát si večeři a usnout při sledování zábavných klipů, filmů nebo animáků. Tyto chvíle se mohou zdát obyčejné, ale jsem nejšťastnější, když prožiji den bez lítosti.
Co tě frustruje?
Ironií je, že mě frustruje hudba (směje se). Hudba mě nutí žít, smát se a milovat, ale někdy mě také rozčiluje a připadá mi hlučná. Popsal bych to jako vztah plný lásky a nenávisti. Když všechno jde hladce, hudbu miluju. Když se zaseknu, jsem podrážděný a říkám si: „Co když je to poslední píseň, kterou kdy složím?“ Hudba je nemilosrdná a krutá, ale stejně se k ní vždycky s radostí vrátím (směje se).
Jakou superschopnost bys chtěl mít?
Chtěl bych schopnost zastavit, přetočit nebo zrychlit čas. Někdy mám špatný pocit, že jsem promarnil celý den. S touto schopností bych chtěl čas vrátit, abych ho neplýtval, nebo ho zastavit, abych stihl věci a dohnal ztracený čas.
Jak by ses v těchto dnech pochválil?
Chtěl bych si říct: „Vím, nad čím ses trápil, co tě mátlo a čím ses posedle zabýval. Přesto chci, abys věděl, že jsi to zvládl dobře. Bylo to nutné a udělal jsi to dobře. Teď je čas znovu běžet – zdravě a cool způsobem.“
Na co se můžeme těšit od Stray Kids ve zbytku roku 2024?
Ukážeme Stray Kids takové, jací opravdu jsme. Ukážeme náš růst a budeme sdílet všechny okamžiky se STAY. Nemůžu se dočkat, až tyto momenty budeme sdílet – a jsem si jistý, že STAY je budou také milovat.
Komentáře
Okomentovat